Odpolední bohoslužby

Ukaž mi, Hospodine, cesty své, svým stezkám nauč mě. (B21)
Bible – Žalm 25,4
Konec školního roku se přiblížil a týká se také života v našem sboru. Neboj se, vysvědčení nedostaneš a nikomu ani vystavit nemusíš. Rád bych se teď ale ohlédl zpátky a poděkoval, za odpolední bohoslužby. Věřím, že nám Pán Bůh pomáhal a že to skutečně byly bohoslužby, které mohly přispět k budování našich vztahů s Bohem. Proto děkuji Pánu Bohu za všechna společná sobotní odpoledne, a také všem, kteří chodili a byli v tom s námi. Jsem překvapený a rád, že se podařilo dodržet plán, spojit lidi různého věku a že nás bylo pravidelně kolem padesáti. Jednou měsíčně jsme se potkali, přemýšleli nad naším vztahem s Pánem Bohem, zpívali, povídali si spolu. Už teď se těším na září a další rok, protože přes prázdniny mi odpolední budou chybět.
Ano, scházíme se pravidelně každou sobotu dopoledne, probíráme úkoly sobotní školy, posloucháme kázání, zpíváme, povídáme si spolu. To je v pořádku. Nevím, jak to máš Ty, ale v mé hlavě zůstaly také některé otázky a témata odpoledních bohoslužeb: Bože, nauč nás… Proto jsem si vzpomněl také na úvodní verš: „svým stezkám nauč mě“. Učení, jsem opět u školy. Ale zkus si to představit i v duchovním životě – domácí úkoly, čas, který je nutné věnovat přípravě, občas testy a zkoušení, někdy se ptáme, jestli se tohle opravdu musíme učit a k čemu nám to v životě bude. Jindy máme přestávku, abychom se nadechli a připravili na další hodinu. Když Pána Boha požádáme, aby nás něco naučil, měli bychom počítat s tím, že to nepůjde hned a jednoduše. U něj si diplom nekoupíme ve zrychleném studiu. Pokud se rozhodneme učit se žít s Bohem a podle něj, je to škola na celý život. Často máme jiné představy než Pán Bůh, chceme vše hned a je to nejlepší (z našeho pohledu). Pak si ale často vzpomenu, že jsem se celé jaro modlil: Bože, nauč mě… a pak mi dojde, že asi nejsem nejlepší student a musím se ještě hodně učit. Že se to vlastně všechno chci učit, i když to občas bolí. Vím, že tohle učení bude dobré nejen pro mě, ale pro všechny lidi kolem mě. A to už stojí za to.
Neprozradím Ti teď, jaká budou témata odpoledních bohoslužeb příští rok. Nepotvrdím ani to, že se tam spolu potkáme, protože to nevím. Pokud ale druhou sobotu v září budeme společně odpoledne zpívat, přemýšlet o vztahu Boha k nám, uklízet aparaturu, jíst a povídat, věřím, že to nebude promarněný čas nebo jen příjemné společné dvě hodiny před volejbalem v tělocvičně.
Přes léto se pokusím nezapomenout modlit se, Bože nauč mě… a myslet to vážně. Aby po prázdninách bylo více vidět, od koho a co se v životě učím. Přidáš se ke mně? Nemusíš, ale můžeš, je to na Tobě a zůstane to vlastně jen mezi Tebou a Bohem.