ROK 2019
Uplynul další rok, rok našeho života, ale také i sborového života.
Co se v něm odehrálo? V tom našem osobním určitě dost, taktéž i ve sborovém. Proto se pokusím trochu zavzpomínat.
Počátek roku 2019 jsme přivítali dne 1.1.2019 v 0,00 hod. v Plesné u rodiny Kupčíkové sledováním krásného ohňostroje nad Ostravou Porubou, a pak přípitkem a dobrotkou z výroby cukrářky Petry Kupčíkové. To byl veselý vstup do roku 2019. Pár dnů poté jsme se sešli ve smuteční síni Krematoria v Ostravě, abychom se naposledy rozloučili s naším dlouholetým bratrem Janem Sikorou, který nás opustil v prosinci roku 2018 ve věku 93 let.
19. ledna jsme měli novoroční program – stínové divadlo, které se ještě pro velký úspěch opakovalo v březnu. Mimo jiné máme i talentované herceJJ.
Za několik málo dnů jsme se sešli v modlitebně Ostrava-Zábřeh ke smutečnímu obřadu a rozloučení se sestrou Zuzanou Trunečkovou. Aby toho nebylo málo, tak v dubnu opět v naší modlitebně proběhl další smuteční obřad, kde jsme se rozloučili se sestrou Věrou Veselou. Takže smutný začátek roku.
Ale jsou i chvíle, kdy se scházíme při příjemnějších příležitostech. Jednou z takových bylo únorové sejití v Provodovicích při příležitosti Národního týdne manželství – modlitebního týdne KD.
V dubnu se uskutečnila také každoroční sborová brigáda, na kterou nás pozval náš správce budovy Luboš Czyž. Ženy vytáhly kbelíky, hadříky, čisticí prostředky, košťata a metly a s velkou radostí spěchaly uklízet sboreček, zatímco muži se vozili na plošině (viz fotogalerie). A já se doma potila při výrobě oběda, aby při příchodu domů z brigády maminky a tatínkové nemuseli krmit hladové potomstvo.
Za odměnu jsme si v květnu sborově zajeli na Oravu, kde jme si prohlédli skanzen, Oravský Podzámok a následně si vychutnali plavbu na pltiach po řece Oravě z Hornej Lehoty do Oravského Podzámku. Tuto plavbu absolvovala i naše Josefka Gomolová. Za velkého potlesku pak vystoupila z pltí.
Červen byl netradičně tradičním setkáním v Provodovicích. V pátek byla pokřtěna naše dvě děvčata Míša a Kačka, v sobotu pak památka Večeře Páně a odpolední koncert pánské skupiny Náhodná setkání. Účast tentokrát byla rekordní a to díky křtěným děvčatům a v sobotu milé velké návštěvě rodiny Tomáše a Michaely Kolínkových z Ameriky. Počasí nám přálo, prožili jsme krásné, požehnané chvíle (viz fotogalerie a článek). Nedá mi to, abych zde nepřepsala meil bratra Jiřího Veselého, který bývá téměř pravidelným hostem našeho setkání. Meil přišel v době, kdy jsem zrovna přemýšlela o významu každoročního setkání (letos již po 11.). I když účast je vždy hojná, občas přijde splín na duši. A bratr Veselý mi dal na můj splín odpověď:
Milí Czyžovi, chci dodatečně vám poděkovat za pozvání do Provodovic a za všechnu starost o přípravu a provedení požehnaného setkání u vás. Ať vás Pán naplní pokojem a radosti, že jste umožnili i mnohým dalším odvézt si domů krásné vzpomínky na setkání, které přetrvávají a potěší i po létech. Ještě jednou upřímný dík. Jiří Veselý.
A tak jsem dostala jasnou odpověď a ujištění o významu tohoto sborového sejíti.
Letní prázdninové měsíce utekly jako voda, především naším školákům a pahfinderům, kteří pobývali na Camporee v Portugalsku. S průběhem pobytu nás seznámili v sobotním odpoledni v září. Závěr prázdnin si vzali za své opět Kupčíkovi a sbor pozvali k sobě do Plesné, kde nás hostili samými mňamkami, které přichystali oni a někteří zúčastnění. Ale nejlepší mňamka bylo naše super společenství, od malého Vojtíška (6 týdnů) až po bratra Pavla Kolínka (viz fotogalerie).
V září při příležitosti památky Večeře Páně byl do našeho sborového společenství přivítán malý Vojtíšek Rohan, který se narodil v červenci 2019.
Scházeli se také i naší senioři, které nově převzal bratr Radim Golab. Mládež také měla svůj víkend, udělali nám krásnou prezentaci, ve které nás seznámili se svými aktivitami. Také byly i 4 schůzky Pathfinderů, jedná se spíše o mladší generaci našich dětí, ti starší si užili Camporee v Portugalsku. Tak nám postupně dorůstají další Pathfindeři.
Podzimní dny byly pro sbor poklidné, každou druhou sobotu v měsíci jsme měli možnost zúčastnit se odpoledních bohoslužeb, které chystá naše mládež. V listopadu to byla sobota Díkůvzdání, při které jsme měli i společné Agapé. Bylo znát, že jsme se již dlouho neformálně nesešli, společné povídání se protáhlo do pozdních večerních hodin.
29. prosince bruslaři, krasobruslaři a hokejisté byli v Sareze v Porubě na bruslení sborů ostravského okrsku. I náš sbor má slušnou bruslící základnu, a to ještě jich pár scházelo, neboť nebyli fit.
Ve sborečku jsme byli i na Silvestra, abychom společně ukončili rok 2019 a přivítali rok 2020 (viz fotogalerie). Na úvod měl bratr Petr Rohan zamyšlení nad cestami našeho života, poté jsme se spojili v modlitební řetězec a každý jsme vyjádřili své poděkování Pánu Bohu za jeho vedení v našem životě. Milým překvapením byla účast bratra Pavla Kolínka, který byl také rád, že mohl s námi strávit alespoň pár hodin. Jak sám v děkovné modlitbě vyjádřil, že kdysi byl nejmladším účastníkem silvestrovského sejíti, tentokrát byl účastníkem nejstarším. Bylo to opravdu moc milé, že přišel mezi nás a také i jako někteří jiní, se stal pozorujícím účastníkem soutěže – poznej podle znělky či hudby pořad nebo film. Tuto soutěž samozřejmě vyhráli muži.(My ženy si příště připravíme soutěž – poznej podle zvuku motoru domácí spotřebič.) O půlnoci jsme koukali na krásné ohňostroje, popřáli si hezký nový rok, uklidili sbor a rozjeli se domů. Ale to jsme už v roce 2020.
Eva Czyžová
Write a comment: