Jak jsme (ne)prožili rok 2020
Rok 2020 byl zcela výjimečným rokem. Kromě skutečností, že jsme počátkem roku (2 měsíce) měli pravidelné bohoslužby, pak už jen nárazově, byl tento rok převážně ve znamení on-line setkávání.
Koncem roku 2019 přišla zpráva, že někde v Číně, ve Wuchanu se objevil nový virus COVID-19.
Čína je přece od nás vzdálena, ale přesto bylo otázkou, kdy se onen virus dostane do Evropy a pak do ČR. K tomu došlo 1. 3. 2020. Vláda ČR počátkem března omezila či zakázala provoz služeb, později uzavřela školy, bohoslužby se mohly konat jen v určitém počtu a za přísných hygienických opatření. Tento stav trval až do konce května. V červnu došlo k mírnému rozvolnění, mohli jsme se setkávat, ale opět za přísných hygienických opatření, v rouškách, rozestupech 2m a používat desinfekci rukou. Ve sboru se oddělily místa tak, aby byly dodrženy požadavky vládních nařízení. Rozvolnění trvalo do poloviny července a opět došlo ke zpřísnění opatření. Stále jsme měli možnost navštěvovat sborová shromáždění až do soboty 10. 10. 2020. Po té znovu nastalo zpřísnění protiepidemických opatření a bohoslužby se mohly konat jen do kapacity 10% míst k sezení v místě konání bohoslužby.
Výše popsané situaci se musel přizpůsobit i náš sbor. Začaly se rušit akce, které již byly dlouho dopředu naplánované.
V únoru jsme se ještě sešli u příležitosti Modlitebního týdne křesťanského domova, který byl pod názvem Manželství v síti. Společné setkání proběhlo v Provodovicích u manželů Evy a Luboše Czyžových. Také jsme měli možnost uskutečnit sérií přednášek bratra Pavla Kostečky o vědě a víře.
Počátkem měsíce března ještě byl Dámský klub a pak na delší dobu poslední sobota 7. 3. 2020.
A teď neuskutečněné akce:
21. 3.2020 koncert skupiny Náhodná setkání – zrušeno
5. 4. 2020 sborová brigáda – zrušeno
18. 4. 2020 jubileum sboru 50 let – zrušeno
31. 5. 2020 sborový výlet – zrušeno
12. 6. – 14. 6. 12. pravidelný sborový víkend v Provodovicích – zrušeno
Abych se správně vyjádřila – akce se nerušily, jen došlo k přesunutí na příští rok.
Pak se již neplánovalo nic, nikdo nevěděl, jaká bude situace.
Náš sbor v souvislosti s COVIDEM – 19 zasáhla bolestná událost. Ve věku 51 let nás na toto onemocnění opustila dne 24.5.2020 naše sestra Marcela Martásková. Byla jednou z prvních pacientek na Moravě, která podstoupila v nemocnici v Brně léčbu Remdesivirem. Žel neúspěšně. V této době vůbec nebylo možné uskutečnit smuteční rozloučení. Vhodný čas nastal až 19. 7. 2020, kdy se modlitebna zaplnila rodinou, přáteli, spolupracovníky a známými. Celý obřad byl přenášen prostřednictvím kanálu YouTube, které sledovalo mnoho dalších blízkých Marcelky. Zrovna od pátku 17. 7. 2020 došlo k zpřísnění opatření, jelikož začalo přibývat pozitivně testovaných na COVID-19. Vzpomínám si, že v pátek, kdy se chystal program, nebylo možno nikde sehnat informaci o smutečních obřadech, kdy vláda vydala zpřísnění, ale žádné vládní nařízení. V pátek odpoledne se nedalo dovolat na hygienu, na ministerstvo a ani do krematoria, abychom zjistili, od kdy platí jaká opatření. Za porušení sankcí hrozila pokuta ve výši až 10.000 Kč. Vzpomínkové rozloučení proběhlo dle plánu a bez jakýchkoliv postihů.
V měsíci září 2020 nás po dlouhé, těžké nemoci opustil bratr Jósef Basisty. Poslední rozloučení proběhlo ve smuteční síni v Ostravě-Vítkovicích.
Rok 2020 měl i radostné okamžiky. V období, kdy bylo povoleno se scházet k bohoslužbám, jsme prožili pěknou sobotu. V záříjovou sobotu jsme slavili v tomto roce první a zároveň i poslední památku Svaté Večeře Páně, také jsme přivítali do našeho sborového společenství dceru Michaely a Marka Pavlána Monu. Narodila se v srpnu 2020. Rovněž jsme měli krásnou příležitost osobně popřát bratru Oldovi Justrovi k jeho 80. narozeninám. Bylo radostné, že i přes jeho velmi špatný zdravotní stav byl schopen se osobně zúčastnit PSVP, ale i osobní gratulace. Bratr Oldřich Justra se již dlouhou dobu nemůže ze zdravotních důvodů zúčastňovat pravidelných sobotních bohoslužeb. Níže vkládám článek, který byl otištěn v Adventu 01/2021 a popisuje další aktivitu bratří ohledně přenosu sobotních bohoslužeb prostřednictvím YouTube kanálu.
Na počátku bylo přání našeho bratra Oldy Justry. Nedávno oslavil požehnaných 80 let věku a také již 62 let, kdy odevzdal svůj život Pánu Bohu. Bratr Olda se již několik let nemůže zúčastňovat pravidelných sobotních bohoslužeb (viz jeho osobní zkušenost níže), tak projevil přání, zda by bylo možné nahrávat sobotní dopolední kázání z našeho sboru Ostrava-Zábřeh a posílat je k poslechu. I když v dnešní době jsou možnosti si poslechnout kázání prostřednictvím sociálních sítí, kázání z vlastního sboru, domácího kazatele a laiků to přece nenahradí, a už vůbec ne v řádu několika let. Bratr mi řekl, že záhy po vyslovení jeho přání, dostával audio nahrávky kázání z našeho sboru.
(Vkládám zkušenost bratra Oldy)
Zdravím Tě, Evičko!
Ten náš rozhovor přes Internet z 11.11.2020 mi nedává spát.
Nějak se mi to rozleželo v hlavě, že by moje zkušenost s mým Stvořitelem měla obohatit jiné lidi. Ale přesto bych chtěl oslavit svého Boha a poukázat na to, že On tolik miluje lidi.
A to všechny lidi, i takového invalidu, jako jsem já.
Už je tomu dvanáct let, co jsem živ pomocí přístrojů. Docházím třikrát týdně na hemodialýzu čistit krev, protože moje ledviny toho nejsou schopné. Není to přesné vyjádření, vlastně poslední dobou mě vozí sanitka. Do sboru k sobotní pobožnosti mě vozí ochotní bratři v Pánu Ježíši. Toužím jen, abych se dostal aspoň na památku sv. večeře Páně. Naše děti jsou se svými rodinami daleko, oni mě mohou odvézt jen výjimečně. Takže můj kontakt se sborem udržuje moje manželka, která je také zkoušena zdravotními potížemi. Už si nevzpomínám na datum soboty, která byla pro mě zvláštním zážitkem. Manželka odešla ráno do sboru, ona je vzácný Boží dar. Vzorně o mě pečuje. Loučil jsem se s ní v polospánku. Asi za hodinu přišlo vnuknutí: „Jdi do sboru!“ Nic více. Kdyby záleželo na mě, byl bych zavřel oči a spal dál. Ale síla, která mi nedala pokoj, mě donutila vstát, připravit se a jít. Chodím o holích. Šťastně jsem dojel městskou dopravou ke sboru. Stihl jsem přestávku mezi úkoly a kázáním.
Dále už víš, jak to proběhlo. Největší překvapení zažila asi moje Marti.
Pokud tu zkušenost zveřejníš, kéž aspoň jednomu človíčku posílí víru, že náš milující nebeský Otec je neustále při nás.
Zdraví Tvůj bratr v Pánu Ježíši Olda Justra.
O přestávce se mě Olda ptal, kde je Martička. Já nevěděla, že on dojel sám. Tak jsem mu odpověděla, že asi někde na chodbě. Na to jsem se potkala s Martou a říkám jí – manžel Tě shání. To, co ji asi probíhalo hlavou si umím domyslet, bylo to vidět z její mimiky. Jejich setkání – to byl krásný okamžik.
Výbor sboru na přání bratra Oldy zareagoval a začal zvažovat možnosti, jak zajistit přímý přenos prostřednictvím YouTube kanálu, aby bratr Olda, ale i mnozí další, kteří se z různých příčin nemohou zúčastňovat sobotních bohoslužeb, mohli být připojeni živě. Rozhodlo se o zakoupení kamery a zkoušely se různé varianty. Jenže do toho přišla koronavirová situace, zavřely nám sbory a členové zůstali odkázaní na jiné sbory, které měly on-line vysílaní, či na Hope TV. A tak se několik bratří z našeho sboru rozhodlo, že budou přenášet sobotní bohoslužby On-line.
Pod vedením bratra Roberta Kupčíka a jeho pomocníků – Aleše Veselého, Samuele Kaminského, Honzy Richtera a našeho kazatele Petr Rohana, začalo vznikat takové malé přenosové studio a začaly se přenášet bohoslužby ještě i v době, kdy bylo povoleno shromažďování. Bratr Robert si pořídil přenosovou techniku a všichni ostatní ochotně sloužili, darovali svůj čas a úsilí. Jenže v říjnu přišel opět zákaz shromažďování. Blížil se čas vyhrazený pro modlitební týden a bylo jasné, že tentokrát nebudeme mít možnost se scházet ke čtení přednášek a modlitebním chvílím jako obvykle. A tak se bratři opět ochotně zapojili, darovali svůj čas, své prostředky, úsilí a vytvořili studio s názvem
7D Studio Ostrava-Zábřeh, přímo v modlitebně sboru. Začali každý den vysílat přes YouTube kanál modlitební přednášky pro všechny ostravské sbory. Díky jejich ochotě, nadšení a obětavostí jsme mohli každý den naživo sledovat přímý přenos diskuze nad přednáškami modlitebního týdne 2020.
K přenosu sobotních bohoslužeb a po skončení Modlitebního týdne se začal pravidelně vysílat diskuzní pořad Živá voda a také i nahrávat sobotní odpolední bohoslužby.
A co závěrem? Prožili jsme rok plný neznámých věcí, rok nových možností, rok zvláštní. Rok, kdy jsme si mohli uvědomit, že není samozřejmostí uskutečnit v modlitebně koncert, účastnit se sborové brigády, uspořádat 50ti leté jubileum sboru, zajet si na sborový výlet či prožit víkendové sborové setkání v Provodovicích, jít na odpolední bohoslužbu, společně si zazpívat a pak už vlastně raději ani nic neplánovat.
Eva Czyžová